Helmholtz a Wittgenstein jako dvě ukázky, jak složité je to s vírou a nevírou

Občas se člověk setká se statistikami, kolik vědců daného oboru je tzv. věřících, resp. nevěřících. Víra i nevíra mohou být ovšem velmi složité, dynamické procesy, zakořeněné v dané kultuře a době bez nějaké obecné vypovídací schopnosti. Jako ilustraci jsem si zvolil stručné shrnutí vztahu Hermanna Helmholtze (1821-1894), zakladatele Německa jako vědecké a průmyslové velmoci, a Ludwiga Wittgensteina (1889-1951), považovaného za největšího filozofa 20. století, k umění a náboženství. Využívám k tomu...