V Gaze není jídlo, spánek, ani naděje

Dokonce i ti, kteří v Gaze pomáhají potřebným, propadají zoufalství. V Gaze jsem strávila celkem čtyři roky, z toho šest měsíců během probíhající války. Nikdy jsem se necítila tak bezmocná tváří v tvář hrozivé válečné mašinérii. V září jsem mluvila s matriarchou, která vedla útulek pro vysídlené lidi v Chán Júnisu. Zeptala jsem se jí, jakou naději vkládá do vyhlídek na mír. Ukázala na malou holčičku, která držela matčinu ruku a cucala si palec. „Její otec zahynul, když byl jejich dům před pěti dny vybombardován...